Pravidla firemního odívání: Pro někoho samozřejmost, pro jiného nesmyslný diktát

Aktualizováno 02.07.2019


Petici proti povinným vysokým podpatkům pro ženy aktuálně v Japonsku podepsalo na 20 tisíc lidí, podle kterých se jedná o sexismus. Ve Španělsku zase taxikáři musí nosit dlouhé kalhoty a uzavřené boty za každého počasí. V Česku se ale firemní móda spíše uvolňuje. Jaká u nás platí pravidla?

Sako, kravata a kostýmky… V České republice nařizuje nebo alespoň doporučuje pravidla firemního odívání neboli dresscode zhruba 50% zaměstnavatelů. Podobná pravidla platí skoro všude. Někdy tvrdší, jindy volnější. V Japonsku jsou tak přísná, že organizace bojující za rovnoprávnost předkládají vládě petice proti tomu, že společnosti nutí své zaměstnankyně nosit do práce vysoké podpatky.

Zatímco dřív byste u zaměstnanců v institucích jako je banka na chlupaté nohy v kraťasech nebo ženy bez silonek nenarazili ani v tropických vedrech, dnes se firemní móda závratně mění. 

 

Zdroj: TV Nova

Asi nejpřísněji tradice v odívání pociťují právě politici. Oblek, znamená povinnou výbavou. Neuvítali by ale zákonodárci odlehčení dresscodu a nebyli by třeba jen v košilích aktivnější? V poslaneckých lavicích asi módní revoluci zatím sledovat nebudeme, mírné uvolnění norem sem ale už přeci jen proklouzlo.

A jak se v horkých letních dnech s dresskodem perou naši reportéři a moderátoři? Mají nějaké úlevy? „Snažíme se jim vyjít vstříc, aby to opravdu v tom horku nebylo pro ně takové utrpení. Někdy se nám ty kraťásky objeví pod tím stolem, ale děláme, že to nevidíme,“ řekla kostymérka Zuzana Čížková.

Šaty zkrátka dělají člověka, ať se nám to líbí nebo ne. I proto odborníci varují, abyste si v případě, že vám to zaměstnavatel umožní, přehnaně krátkými šortkami nebo jinou zbytečností náhodou nepokazili profesní důvěryhodnost.

 

TV Nova