Střepiny analyzují a pojmenovávají nejčerstvější a nejdůležitější kauzy české společnosti.

Když jsem se v roce 2007 ocitla na operačním sále, bylo to poprvé v mém životě. Nebyla jsem pacient. Stála jsem na stoličce za zády jednoho z předních českých chirurgů a s kamerou pozorovala, jak z jater muže jakousi pájkou odoperovává deset centimetrů velký nádor. Ucítila jsem pach škvařících se jater... Možná je to silná káva, ale v tu chvíli jsem věděla, že tohle chci dělat. Dělit se s vámi o zážitky. Nabídnout pohled odjinud, zkritizovat, když je to na místě, vyzdvihnout, když to za to stojí....O věcech dlouho přemýšlím. Nesnáším faleš, miluji humor….Jedu točit. Těším se v neděli.

Jsem prý zlodějka duší a příběhů. Vidět mě moc není, slyšet pořádně. Mám ráda Amélii z Montmartru, pozorování spolucestujících ve vlaku v odrazu okna a spánek ve stabilizované poloze s jednou nohou přes peřinu. Nemám ráda ostrý svit zářivky nad hlavou, zbraně a když musím k doktorovi.

Narodil jsem se u Brna, absolvoval JAMU, pak měl dvanáct let psa, dva roky jsem ochutnával Koření, čtyři roky měl každý týden Víkend a od srpna 2012 se mi život změnil ve Střepiny. Nyní se zaměřím na politiku – politiky.